Přechod Venuše před Sluncem patří k nejvzácnějším astronomickým úkazům. Jde vlastně o částečné zastínění slunečního disku planetou Venuší z pohledu pozemských pozorovatelů. Je založen na tom, že Venuše a Země obíhají kolem Slunce takřka v rovině (rovina ekliptiky). Může se tedy stát, že se Venuše dostane na pomyslnou spojnici Země a Slunce a může tak pozorována jako temný bod na pozadí Slunce. Tento úkaz je možné pravidelně pozorovat v intervalech 8; 121,5; 8; 105,5 let. Pokud jste tedy neměli příležitost sledovat červnový přechod Venuše, 21. století Vám umožní ještě jedno pozorování 6. června 2012.
Jak samotný úkaz vypadá? Jak se Venuše blíží ke Slunci, rozzáří se kolem ní tenký proužek plynné atmosféry. Následuje první vnější kontakt, za několik minut kontakt vnitřní. Pak se bude Venuše několik hodin pomalu přesouvat po slunečním disku až dojde ke kontaktu třetímu (vnitřní dotek), následovanému kontaktem vnějším a postupným vzdalováním se od Slunce. Vzhledem k nepatrným rozměrům Venuše na obloze (58,2") je mnohem výhodnější sledovat tento jev na hvězdárně nebo aspoň amatérským dalekohledem. Nicméně je možné zahlédnout jej i pouhým okem, chráněným samozřejmě speciálními brýlemi.
Již jsme se dozvěděli, že se přechod Venuše před Sluncem (Venus transit) opakuje v pravidelných intervalech. Naši předkové měli tedy možnost tento jev sledovat stejně jako my. První zmínky o pozorování tohoto úkazu pocházejí z roku 1639 od anglického kněze jménem Jeremiah Horrocks. Týkají se pozorování z 6. prosince 1639.
V následujících staletích se stalo pozorování tohoto úkazu prostředkem k určení vzdálenosti Země-Slunce (1 astronomická jednotka; AU) na základě jednoduchého trigonometrického výpočtu (viz obrázek). S principem tohoto měření jsou spojena především jména James Gregory a Edmund Halley. Ti však zatím neměli v rukou dostatečné množství přesných informací, aby tento výpočet provedli.
V roce 1761 pozoroval ruský astronom Mikhail Lomonosov proužek světla okolo Venuše ve chvíli, kdy se blížila ke slunečnímu disku. Tato pozorování jej přivedla na myšlenku, že tento světelný kruh by mohl být atmosférou planety, což se později potvrdilo. Venuše má plynnou atmosféru, tvořenou výhradně oxidem uhličitým.
Rok 1882 přinesl velmi přesné odhady velikosti astronomické jednotky, díky množství informací, které se vědcům v souvislosti s přechodem Venuše podařilo získat. V 60. letech 20. století byla tato hodnota s pomocí radarových vln stanovena na 149 597 892,3 km s možnou odchylkou do 2 km.
20. století přineslo další zpřesňování AU a důkaz o existenci atmosféry Venuše. Z dnešního pohledu už nemá pozorování jejího přechodu vědecký význam, přesto se můžeme kochat jeho krásou a jít ve stopách velkých astronomů minulosti. V souvislosti s letošním přechodem vznikl mezinárodní projekt Venus Transit 2004 jehož součástí bylo opakování výpočtu velikosti astronomické jednotky na základě pozorování přechodu Venuše po vzoru vědců 18. a 19. století. Potřebné informace k výpočtu pak měli sbírat amatérští astronomové z celého světa.
Přechod Venuše před Sluncem jsme zhlédli v rámci veřejného pozorování na hvězdárně v Karlových Varech. Tam se pod vedením ředitele hvězdárny Miroslava Spurného sešlo asi patnáct astronomických nadšenců. Ti všichni měli příležitost využít několika odlišných způsobů pozorování. Hlavní dalekohled hvězdárny posloužil pro webcast, a tak jsme většinou sledovali přechod pomocí statických teleskopů. Tato metoda byla doplněna pozorováním přes speciální brýle, zapůjčené pracovníky hvězdárny, a projekcí přechodu na plátno, který byl asi nejefektnějším pozorováním přechodu, se kterým jsme se na hvězdárně setkali. Pozorování bylo doplněno improvizovanou přednáškou, kterou pracovníci hvězdárny s vědomím přátelské atmosféry zorganizovali. Právě tato atmosféra a velmi příjemné podmínky skvěle dotvořily náš dojem z pozorování výjimečného úkazu.
| Naměřené časy kontaktů (středoevropský čas): Kontakt I 7:20:11 Kontakt II 7:40:51 Kontakt III 13:04:05 Kontakt IV 13:23:27 |
Zeměpisné souřadnice hvězdárny: 12° 54´ 25,5´´ východní délky 50° 12´ 56,1´´ severní šířka |
